Elektrárna

K Jarošovu patří, kromě šesti dalších vísek, i sedm lesnatých kilometrů vzdálený Zdešov. Záznamy o jeho vzniku nejsou prakticky žádné, ale zajímavé historické informace lze vyčíst ze stránek ručně psané Pamětní knihy obce Zdešova. Na straně 20 této kroniky je zapsána pověst, která se váže k plochému kameni s hrubě vytesaným letopočtem 1605, dnes už jen obtížně čitelným. Kámen se nachází na okraji lesa, zvaného Stará Ves, kde kdysi dávno stávala osada téhož názvu.

A co že ten letopočet připomíná? Tragédii. Toto praví (mírně zkorigovaná) pověst:

Rolnická rodina, obhospodařující pole u zmíněného lesa, si s sebou jednou ráno přinesla malé děcko v peřince a jeho matka je před započetím práce uložila na nedalekou mez ke spánku. Rolníci se brzy zabrali do své namáhavé činnosti a žádný z nich si proto nevšiml vlku podobného tvora, který tiše vystoupil z lesa, pokradmu se připlížil k spícímu dítěti, bleskově je popadl do tlamy a vyrazil s ním zpět k husté hradbě stromů. Když rolníci únos zaregistrovali, bylo už pozdě. Vlk, či co to vlastně bylo, vyplašený křikem zoufalých pronásledovatelů, dítě sice na hranici lesa upustil, ale to si při dopadu roztříštilo hlavu o kámen a svému zranění namístě podlehlo. A právě na památku této události byl do osudného kamene vytesán letopočet 1605. Druhé memento téhož neštěstí – kamenný, přes tři metry vysoký kříž – postavil v roce 1823 jistý pan František Pícka. Kříž se dodnes tyčí uprostřed pole na úbočí Němcova kopce, odkud mlčky shlíží na místo dávného neštěstí.

Je to skutečně hodně velký kříž. Téměř se nabízí otázka, jestli tu neplní ještě nějaký jiný úkol. Důležitější… Nemá třeba chránit vesnici před tím, co čas od času vychází z lesa? Před tím, co tady bylo vždycky a vždycky zde také bude?

Odpověď na tuto otázku se může skrývat v novele Lykantropie, uzavírající Dosedělovu „Jarošovskou trilogii“, která vyšla v souborném vydání pod názvem Zlo přichází třikrát.